Ve školce to vonělo jako v pohádce – letos jsme si totiž s dětmi upekli vlastního velikonočního beránka. Těsto míchaly malé ručičky s velkým nasazením (a trochou mouky i ve vlasech), trouba hřála a nadšené oči sledovaly, jak se beránek pomalu zvedá do nadýchané krásy. Po vychladnutí přišla chvíle pro slavnostní výzdobu: červená mašle pod krkem jako od babičky a místo očí dva voňavé hřebíčky. Náš beránek nebyl jen sladký – byl hlavně plný radosti, smíchu a dětské pýchy.